Zaměstnanec i podnikatel zároveň: Jak správně podat daňové přiznání a ušetřit na daních

Proč nemůžete použít roční zúčtování přes zaměstnavatele

Většina zaměstnanců, kteří nemají žádné vedlejší příjmy, si nechá každoroční vypořádání daně udělat jednoduše přes mzdovou účtárnu. Roční zúčtování je pohodlné, rychlé a zdarma. Jakmile však k příjmům ze zaměstnání přidáte příjmy z podnikání, tato možnost zaniká.

Zákon o daních z příjmů (§ 38g) jasně stanoví, že daňové přiznání musíte podat sami vždy, když máte příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP), a to bez ohledu na jejich výši. I když jste celý rok vydělali na živnosti jen 5 000 Kč, roční zúčtování přes zaměstnavatele pro vás nepřipadá v úvahu.

Daňové přiznání za rok 2025 podáváte standardně do 1. dubna 2026. Pokud využijete daňového poradce nebo podáte přiznání elektronicky s datovou schránkou v rámci zákonného prodloužení, lhůta se prodlužuje až do 1. července 2026.

Jak se příjmy kombinují v daňovém přiznání

V daňovém přiznání (formulář Přiznání k dani z příjmů fyzických osob) sečtete všechny své příjmy do tzv. celkového základu daně. Každý typ příjmu má svůj vlastní dílčí základ daně:

• § 6 – Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání): Váš zaměstnavatel vám vydá Potvrzení o zdanitelných příjmech. Dílčí základ daně je roven hrubé mzdě (od roku 2021 již není superhrubá mzda). Zálohy na daň, které za vás zaměstnavatel odváděl, se odečtou od celkové daňové povinnosti.
• § 7 – Příjmy ze samostatné činnosti (podnikání): Zde uvádíte příjmy z živnosti, svobodného povolání nebo jiného podnikání. Dílčí základ daně = příjmy minus výdaje (skutečné nebo paušální).

Celkový základ daně pak tvoří součet všech dílčích základů. Z něj odečtete nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, a teprve z výsledné částky vypočítáte daň sazbou 15 % (případně 23 % při překročení 36násobku průměrné mzdy).

Konkrétní příklad výpočtu – kombinace příjmů

Představme si Petra, který pracuje jako IT specialista na hlavní pracovní poměr a zároveň fakturuje jako OSVČ grafické práce. Jeho situace za rok 2025:

• Hrubá mzda ze zaměstnání: 720 000 Kč (60 000 Kč/měsíc)
• Zálohy na daň odvedené zaměstnavatelem: 72 000 Kč
• Příjmy z podnikání (§ 7): 180 000 Kč
• Petr uplatňuje paušální výdaje 60 % (grafická činnost = řemeslná živnost): 108 000 Kč
• Dílčí základ daně § 7: 180 000 – 108 000 = 72 000 Kč

Výpočet daně:

• Základ daně celkem: 720 000 + 72 000 = 792 000 Kč
• Sleva na poplatníka (2026): 30 840 Kč
• Daň před slevou (15 %): 792 000 × 0,15 = 118 800 Kč
• Daň po slevě: 118 800 – 30 840 = 87 960 Kč
• Již zaplaceno (zálohy): 72 000 Kč
• Doplatek daně: 15 960 Kč

Poznámka: Příklad je zjednodušený a nezohledňuje případné další slevy a odpočty. Skutečný výpočet vždy konzultujte s daňovým poradcem.

OSVČ vedlejší vs. hlavní – klíčový rozdíl pro pojistné

Souběh zaměstnání a podnikání má zásadní dopad na výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Pokud jste jako OSVČ zároveň zaměstnáni a vaše zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění (standardní pracovní poměr), jste automaticky považováni za OSVČ vedlejší.

Co to znamená v praxi?

• Sociální pojištění: Jako OSVČ vedlejší máte pro rok 2025 (vyúčtovávaný v přiznání 2026) rozhodnou částku pro povinnou účast na důchodovém pojištění stanovenou zákonem. Pokud váš dílčí základ daně z podnikání tuto hranici nepřekročí, sociální pojištění jako OSVČ platit nemusíte. Pro rok 2025 činila tato rozhodná částka 111 736 Kč. Pokud ji překročíte, odvádíte pojistné pouze z částky nad tento limit.
• Zdravotní pojištění: Zdravotní pojistné jako OSVČ vedlejší platíte vždy – není zde žádná hranice pro osvobození. Vyměřovacím základem je 50 % dílčího základu daně z podnikání, minimální základ však neplatíte (ten se vztahuje pouze na OSVČ hlavní).

Konkrétní příklad – pojistné OSVČ vedlejší

Vrátíme se k Petrovi s dílčím základem daně z podnikání 72 000 Kč:

• Vyměřovací základ pro pojistné: 72 000 × 50 % = 36 000 Kč
• Zdravotní pojištění (13,5 %): 36 000 × 0,135 = 4 860 Kč (doplatek po odečtení případných záloh)
• Sociální pojištění: Dílčí základ 72 000 Kč je pod hranicí 111 736 Kč → sociální pojištění z podnikání Petr neplatí

Pokud by Petrův dílčí základ přesáhl 111 736 Kč, odvody by se počítaly pouze z rozdílu nad tuto hranici.

Jak prokázat status vedlejší OSVČ

Správě sociálního zabezpečení musíte doložit, že jste byli po celý rok (nebo jeho část) zaměstnáni. Typicky postačí potvrzení od zaměstnavatele o trvání pracovního poměru, které přiložíte k Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Ten odevzdáváte na příslušnou OSSZ a zdravotní pojišťovnu, a to do jednoho měsíce od lhůty pro podání daňového přiznání.

Paušální výdaje nebo skutečné? Klíčové rozhodnutí

Jednou z nejdůležitějších voleb při podnikání je způsob uplatňování výdajů. Máte dvě možnosti:

Paušální výdaje (výdajový paušál)

Uplatníte pevné procento z příjmů bez nutnosti dokládat skutečné náklady. Výše paušálu závisí na druhu činnosti:

• 80 % – zemědělská výroba, řemeslné živnosti, lesní a vodní hospodářství (max. 1 600 000 Kč)
• 60 % – ostatní živnosti (max. 1 200 000 Kč)
• 40 % – jiná samostatná výdělečná činnost (autorské honoráře, znalci apod.) (max. 800 000 Kč)
• 30 % – příjmy z nájmu v rámci podnikání (max. 600 000 Kč)

Výhoda: Jednoduchost, žádná evidence výdajů. Nevýhoda: Při uplatnění paušálních výdajů nemůžete uplatnit slevu na manžela/manželku ani daňové zvýhodnění na děti (toto omezení platí, pokud součet dílčích základů, kde uplatňujete paušál, tvoří více než 50 % celkového základu daně).

Skutečné výdaje

Uplatníte reálné náklady doložené doklady – fakturami, účtenkami, smlouvami. Vyžaduje vedení daňové evidence nebo účetnictví, ale může být výhodnější při vysokých skutečných nákladech (vybavení, materiál, nájmy kanceláře, automobil apod.).

Tipy na legální optimalizaci daňové povinnosti

1. Využijte nezdanitelné části základu daně

Tyto položky snižují základ daně, ze kterého se daň počítá:

• Příspěvky na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření: Odpočet až 48 000 Kč ročně (od roku 2024 navýšeno).
• Životní pojištění: Odpočet až 48 000 Kč ročně, při splnění zákonných podmínek.
• Úroky z hypotéky: Až 300 000 Kč ročně (pro smlouvy uzavřené od roku 2021).
• Dary a bezúplatná plnění: Minimálně 2 % ze základu daně nebo 1 000 Kč, maximálně 15 % základu daně.
• Členské příspěvky odborové organizaci.

2. Nezapomeňte na slevy na dani

• Sleva na poplatníka: 30 840 Kč ročně – uplatní každý automaticky.
• Sleva na manžela/manželku: 24 840 Kč, pokud partner/ka měl/a příjmy do 68 000 Kč ročně. Pozor – nelze kombinovat s paušálními výdaji (viz výše).
• Daňové zvýhodnění na děti: Na první dítě 15 204 Kč, druhé 22 320 Kč, třetí a každé další 27 840 Kč ročně. Stejné omezení jako u slevy na manžela při paušálních výdajích.
• Sleva za umístění dítěte (školkovné): Až do výše minimální mzdy platné k 1. 1. daného roku.
• Sleva na studenta, invaliditu a další zákonné slevy.

3. Zvažte paušální daň – ale pozor na podmínky

Paušální daň je atraktivní režim pro malé OSVČ. Platíte jedinou pevnou částku zahrnující daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. Problém je, že paušální daň nelze kombinovat s příjmy ze zaměstnání nad zákonem stanovenou hranici. Pokud máte příjmy ze zaměstnání, ze kterých nevybírá daň srážkovou formou, a tyto příjmy nejsou nižší než zákonný limit, do paušálního režimu vstoupit nemůžete nebo z něj musíte vystoupit. Tuto možnost proto s kombinací klasického pracovního poměru prakticky nelze využít – vždy ověřte aktuální podmínky u finančního úřadu nebo poradce.

4. Myslete na zálohy do dalšího roku

Pokud vaše daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč, budete v dalším roce povinni platit zálohy na daň z příjmů. Výše a četnost závisí na výši loňské daňové povinnosti:

• Daň 30 001 – 150 000 Kč: dvě zálohy ročně (40 % v červnu a 40 % v prosinci)
• Daň nad 150 000 Kč: čtyři zálohy ročně (25 % vždy v březnu, červnu, září a prosinci)

Pozor: Zálohy odvedené zaměstnavatelem za příjmy ze zaměstnání se od těchto záloh odečítají – platíte zálohy jen z rozdílu.

Praktické kroky pro podání přiznání

Abyste celý proces zvládli hladce, doporučujeme postupovat podle tohoto kontrolního seznamu:

• Vyžádejte si Potvrzení o zdanitelných příjmech od každého zaměstnavatele, u kterého jste v daném roce pracovali. Termín pro vydání je do 10. února.
• Shromážděte doklady k podnikatelským příjmům a výdajům – faktury, pokladní doklady, bankovní výpisy.
• Rozhodněte se pro způsob uplatňování výdajů (paušál vs. skutečné) a spočítejte, co je pro vás výhodnější.
• Připravte podklady pro nezdanitelné položky a slevy – smlouvy o penzijním spoření, potvrzení o zaplacených úrocích, rodné listy dětí apod.
• Podejte přiznání elektronicky přes portál MOJE daně nebo prostřednictvím datové schránky – lhůta se automaticky prodlužuje na 1. července.
• Podejte Přehled o příjmech a výdajích na příslušnou OSSZ a zdravotní pojišťovnu do jednoho měsíce od lhůty pro daňové přiznání.

Kdy se obrátit na odborníka

Kombinace příjmů ze zaměstnání a podnikání je jednou z nejčastějších situací, při níž podnikatelé dělají chyby – ať už platí více, než musí, nebo naopak chybně vykazují příjmy. Pokud máte příjmy z více zdrojů, uvažujete o optimalizaci, nebo si nejste jisti správností výpočtu, investice do konzultace s daňovým poradcem se zpravidla vrátí mnohonásobně.

Pro každodenní evidenci příjmů, výdajů a faktur vám může pomoci fakturační software, který udržuje vaše finanční záznamy v pořádku a připravené pro snadné předání účetní nebo poradci. Přehledná evidence je základem správně podaného přiznání.

Upozornění: Tento článek má pouze informační charakter a nezastupuje individuální daňové poradenství. Daňová legislativa se mění – vždy ověřte aktuální sazby a limity na webu Finanční správy ČR nebo u certifikovaného daňového poradce.